Povoláni k utrpení a radosti – pro nesmírně veliké břímě věčné slávy

Tento poklad máme však v hliněných nádobách, aby přemíra té moci byla z Boha, a ne z nás. 8 Ve všem jsme sužováni, ale nejsme vháněni do úzkých; býváme v nejistotě, ale nejsme zoufalí; 9 jsme pronásledováni, ale nejsme opouštěni; jsme sráženi, ale nejsme ničeni. 10 Stále nosíme na svém těle Ježíšovo umírání, aby byl na našem těle zjeven i Ježíšův život. 11 Neboť my, kteří žijeme, jsme pro Ježíše stále vydáváni na smrt, aby i život Ježíšův byl zjeven na našem smrtelném těle. 12 Takže v nás působí smrt, kdežto ve vás život. 13 Protože však máme téhož Ducha víry podle toho, co je napsáno: ‚Uvěřil jsem, proto jsem mluvil,‘ i my věříme, proto také mluvíme, 14 a víme, že ten, který vzkřísil Pána Ježíše, také nás s Ježíšem vzkřísí a postaví spolu s vámi. 15 Vždyť to všechno je kvůli vám, aby milost, rozhojněná skrze mnohé lidi, rozmnožila vděčnost ke slávě Boží. 16 Proto neochabujeme; i když náš vnější člověk chátrá, ten vnitřní se však den ze dne obnovuje. 17 To naše nynější lehké soužení nám totiž působí nesmírně veliké břímě věčné slávy, 18 když nehledíme na věci viditelné, ale na neviditelné; neboť viditelné věci jsou dočasné, neviditelné však věčné.

V 16. verši je uvedeno cosi, co je asi přáním každého z nás. Pavel říká: „Proto neochabujeme; i když náš vnější člověk chátrá, ten vnitřní se však den ze dne obnovuje.“ Je zde uvedeno cosi, co nikdo nechce, a cosi, co chce každý.

Co nikdo nechce a co každý chce

Nikdo z nás nechce ochabovat, klesat na mysli. Patrně nikdo sem nepřišel s následující představou: „Doufám, že písně, které tu budeme zpívat, i následující kázání mi pomohou, abych mohl lépe klesat na mysli. Doufám, že mě dnešní kázání pořádně zbaví odvahy.“ Nikdo si nepřeje klesat na mysli a nepřál si to pochopitelně ani apoštol Pavel.

Přesně naopak, každý chce být den za dnem obnovován, posilován. Dobře víme, jak krátce trvají pocity síly, novoty, naděje, vitality, odvahy a životního zápalu a pak spíše jen ubývají. Máme-li mít vnitřní sílu a mít v sobě naději, radost a zdroj lásky, musíme být den za dnem obnovováni. Dobře to víme. Život není statický, ale neustále se mění. Jednou jsme dole, jednou jsme nahoře. Načerpáme sílu, pak se z ní vydáme. Proto každý z nás touží po obnově. Nikdo nechce zůstat dole, bez sil, v prázdnotě. Existuje-li nějaké tajemství, jak den za dnem, znovu a znovu získávat sílu, naději, radost a lásku, velice nás to zajímá.

Důležité výrazy: „proto“ a „totiž“

V tomto textu jsou důležité spojovací výrazy, kterým je třeba věnovat pozornost. Jedná se o výraz „proto“ na začátku 16. verše a výraz „totiž“ v 17. verši. Proč jsou tyto výrazy tak důležité?

Verš 16 je jako vrchol trojúhelníku

Představme si 16. verš jako vrchol trojúhelníku se dvěma podpůrnými stranami. Mluví se zde o naší touze, která je podporována těmito dvěma skutečnostmi: „Neochabujeme… ale náš vnitřní člověk se den ze dne obnovuje.“ Právě to si přejeme zakoušet. V 16. verši se uvádí: „Neklesáme na mysli… [ale] vnitřně se den ze dne obnovujeme“ (ČEP).

Verše 7–15: první strana, která podporuje vrchol trojúhelníku

Výraz „proto“ na začátku tohoto verše se odvolává na cosi, co Pavel uváděl předtím ve verších 7–15. Ve verších 7–15 říká něco jako, „toto je pravda a toto je pravda a toto je také pravda,“ a dále navazuje, „PROTO neochabujeme…, PROTO jsme den za dnem obnovováni“. První stranou tohoto trojúhelníku je tedy pravda z veršů 7–15, která vede k dané zkušenosti a podporuje jí. Měli bychom tedy zpozornět a snažit se v těchto verších najít onu důležitou pravdu. Třeba se vztahuje i na nás!

Verše 17–18: druhá strana, která podporuje vrchol trojúhelníku

A v 17. verši výraz „totiž“ zdůvodňuje, co bylo řečeno v 16. verši. (Namísto výrazu „totiž“ by mohl být na začátku 17. verše použit výraz „protože“.) „Neochabujeme… a jsme den za dnem obnovováni“, PROTOŽE jsou pravdou následující skutečnosti. Druhou stranou, která podporuje vrchol trojúhelníku, je pravda z veršů 17–18, která je podporou pro zkušenost, kterou Pavel právě popisoval.

Vidíte to tedy? To, po čem toužíme, je jako vrchol trojúhelníku se dvěma podpůrnými stranami. Jedna pravda je ve verších 7–15: „PROTO neochabujeme, ale jsme den za dnem obnovováni.“ To je tedy jedna strana. „Neochabujeme, ale jsme den za dnem obnovováni,“ PROTOŽE jsou pravdou verše 17–18.

Naším cílem tedy je zaměřit se na tyto dvě strany tohoto trojúhelníku a zdůraznit si pravdu, která byla zdrojem síly pro Pavla a která může být zdrojem síly i pro nás.

Verš 16 – uprostřed soužení

Ale nejprve je na místě si uvést ještě jednu skutečnost ohledně 16. verše. Nemáme ochabovat a máme být i uprostřed soužení den za dnem obnovováni. „Proto neochabujeme; i když náš vnější člověk chátrá, ten vnitřní se však den ze dne obnovuje.“ Pavel věděl, že se postupně blíží ke své smrti a že to tak platí o každém člověku. Zakoušel soužení, viděl, jak postupně chátral a jak jeho pozemský život postupně skomíral. Musel se vypořádávat se slabostí, nemocemi, zraněními, útrapami, tlaky a zklamáním. A každá tato skutečnost mu ubírala něco z jeho životních sil. Proto také říká, že „v nás působí smrt“ (v. 12).

V tomto kontextu tedy Pavel říká: ,Neochabujeme…, ale náš vnitřní člověk se den ze dne obnovuje.‘ Otázkou tedy není, „Jak neochabovat?“ ani „Jak být den za dnem obnovován?“ ale spíše „Jak se připravovat na soužení, aniž bych ochaboval?“ „Jak přijmout skutečnost, že mé tělo chátrá a můj pozemský život skomírá, a přitom neochabovat, ale nacházet novou vnitřní sílu a jít s láskou dál až do konce?“

Nyní jsme tedy připraveni podívat se, jak na tuto otázku odpovídá Pavel. Nejprve ve verších 7–15 a pak ve verších 17–18.

Verše 7–15: Čtyři důvody, proč neochabovat

Ve verších 7–15 jsou uvedeny nejméně čtyři důvody, díky nimž Pavel říká, „PROTO neochabujeme“. Každý z těchto důvodů bere v potaz skutečnost, jak náš pozemský život skomírá. Pavel nikdy neztrácí ze zřetele, že se blíží ke konci svého pozemského běhu. V těchto verších tedy ukazuje, co je pravda, navzdory skutečnosti, že jeho vnější člověk chátrá.

1. Oslava Boží moci a Božího Syna

Přestože jeho vnější člověk chátrá a přes veškeré soužení, které Pavel zakouší, se plně projevuje a je oslavována Boží moc a život Božího Syna.

Verš 7: „Tento poklad máme však v hliněných nádobách [tedy v chátrajícím, slabém vnějším člověku], aby přemíra té moci byla z Boha, a ne z nás.“ PROTO neochabujeme…, Boží moc se totiž oslavuje v naší slabosti.

Verš 10: „Stále nosíme na svém těle Ježíšovo umírání [další aspekt chátrajícího vnějšího člověka], aby byl na našem těle zjeven i Ježíšův život.“ PROTO neochabujeme…, život Syna Božího se totiž oslavuje v našem každodenním umírání.

Verš 11: „Neboť my, kteří žijeme, jsme pro Ježíše stále vydáváni na smrt, aby i život Ježíšův byl zjeven na našem smrtelném těle.“ PROTO neochabujeme…, život Syna Božího se totiž zjevuje a oslavuje na našem chátrajícím těle.

Co je tedy prvním důvodem, proč Pavel neochabuje, i když jeho vnější člověk chátrá i když pociťuje slabost a denně umírá pro druhé? Tím vším je totiž oslavována Boží moc a život Syna Božího, což Pavel staví nade vše ostatní.

2. Posila pro církev

Za druhé, ačkoli jeho vnější člověk chátrá, přesto skrze veškeré toto soužení proudí do církve od Pavla život. Křesťané jsou posilováni, ačkoli Pavel se cítí být slabý.

Verš 12: „Takže v nás působí smrt, kdežto ve vás život.“ PROTO neochabujeme…, nejen že je totiž Bůh oslaven, ale vám se, moji milovaní, dostává život, posila a láska.

Verš 15: „Vždyť to všechno je kvůli vám, aby milost, rozhojněná skrze mnohé lidi [skrze Pavlovo utrpení pro ně], rozmnožila vděčnost ke slávě Boží.“ PROTO neochabujeme…, protože (a povšimněme si, jak se v 15. verši spojují první dva důvody) v mé službě plné soužení se vůči vám rozhojňuje milost a Bůh je oslaven. Pavel miluje tyto dvě skutečnosti svého života: Že přináší milost druhým a že přináší slávu Bohu, přičemž tento verš uvádí, že k oběma těmto skutečnostem dochází zároveň. PROTO Pavel neochabuje.

3. Bůh nás posiluje

Za třetí, přestože jeho vnější člověk chátrá, Bůh jej během soužení posiluje a nedovolí mu padnout.

Verše 8–9 (Povšimněme si souběžných myšlenek: Ano, náš vnější člověk chátrá, ale neochabujeme.): „Ve všem jsme sužováni, ale nejsme vháněni do úzkých; býváme v nejistotě, ale nejsme zoufalí; jsme pronásledováni, ale nejsme opouštěni; jsme sráženi, ale nejsme ničeni.“ PROTO neochabujeme…, protože Bůh nás posiluje a nenechá nás padnout.

4. Naše vzkříšení z mrtvých

Za čtvrté, přestože jeho vnější člověk chátrá, bude vzkříšen z mrtvých spolu s celou církví a bude s Ježíšem.

Verš 14: „Víme, že ten, který vzkřísil Pána Ježíše, také nás s Ježíšem vzkřísí a postaví spolu s vámi.“ PROTO neochabujeme…, protože nakonec bude vše dobré. Ani smrt neznamená konec všeho. Opět ožiju, budu žít společně s vámi, s lidmi, které miluji, budu žít s Ježíšem a mít navždy podíl na jeho slávě.

PROTO… To je tedy první část našeho trojúhelníku (verše 7–15), která nám dává podporu, abychom neochabovali a abychom byli den za dnem obnovováni.

  1. Jsem obnovován, protože je na mě zjevována Boží moc a život Božího Syna; a Boží moc a Boží Syn jsou oslavováni v mé slabosti.
  2. Jsem obnovován, protože z mého soužení proudí život do církve, kterou tolik miluji.
  3. Jsem obnovován, protože Bůh mě posiluje v mých souženích a nenechává mě padnout.
  4. Jsem obnovován, protože vím, že vstanu z mrtvých spolu s vámi a budu navěky žít s Pánem Ježíšem.

PROTO neochabuji, PROTO neklesám na mysli!

Verše 17–18: Čtyři důvody, proč neochabovat

Nyní se podívejme na další část našeho trojúhelníku, který podporuje Pavlovu úžasnou zkušenost z 16. verše. Zaměříme se na verše 17–18. Pavel neochabuje a je den za dnem obnovován, PROTOŽE je pravda, co je uvedeno ve verších 17–18. A opět jsou zde uvedeny čtyři důvody, proč Pavel neochabuje, přestože jeho vnější člověk chátrá, přestože musí bojovat se svými slabostmi, nemocemi, zraněními a těžkostmi.

1. Nynější (krátké) soužení

Pavel neochabuje, PROTOŽE jeho soužení je „krátké“ (ČEP) či „trvá jen na chvilku“ (B21).

Verš 17: „Toto krátké a lehké soužení…“ (ČEP). To nemá znamenat, že se jedná o soužení trvající jen několik sekund. Trvá ale jen po dobu našeho života, tedy „jen na chvilku“ (B21), což je krátká doba v porovnání s miléniem či s věčností. Původní řecký výraz doslova znamená „nynější“ – tedy „nynější soužení“ – soužení, které nebude pokračovat po tomto nynějším životě. Neochabuji…, PROTOŽE má soužení skončí. A v mém životě nebudou mít poslední slovo.

2. Lehké soužení

Pavel neochabuje, PROTOŽE jeho soužení je lehké.

Verš 17: „Toto krátké a lehké soužení…“ (ČEP). Nejedná se o soud nad moderními Američany, kteří usilují o pohodlí. Jedná se o Pavlův úsudek. A Pavel přitom rozhodně nezapomíná na to, co dále uvede ve 2. Korintským 11:23–28.

Hojněji v těžkých pracích, hojněji ve vězeních, nad míru v ranách, častokrát v ohrožení života. Od Židů jsem pětkrát dostal čtyřicet ran bez jedné, třikrát jsem byl bit holí, jednou kamenován, třikrát jsem ztroskotal, noc a den jsem strávil na širém moři; častokrát na cestách, v nebezpečích na řekách, v nebezpečích od lupičů, v nebezpečích od vlastního kmene, v nebezpečích od pohanů, v nebezpečích ve městě, v nebezpečích v pustině, v nebezpečích na moři, v nebezpečích mezi falešnými bratřími; v těžké práci a v úsilí, často v nočních bděních, o hladu a žízni, často v postech, v zimě a nahotě. Kromě jiného, co na mne denně doléhá, mám starost o všechny sbory.

Když Pavel říká, že jeho soužení jsou lehká, neříká, že jsou snadná či bezbolestná. Říká vlastně, že jsou ničím ve srovnání s tím, co očekává. Ve srovnání s ,nesmírně velikým bříměm věčné slávy‘ jsou na vahách jako pouhé pírko. „Mám totiž za to, že utrpení nynějšího času se nedají srovnat s budoucí slávou, která na nás má být zjevena“ (Římanům 8:18). Neochabuji…, PROTOŽE má soužení jsou lehká.

3. Břímě věčné slávy

Pavel neochabuje, PROTOŽE jeho soužení vlastně působí „nesmírně veliké břímě věčné slávy“.

Verš 17: „To naše nynější lehké soužení nám totiž působí nesmírně veliké břímě věčné slávy.“ Není to dočasné břímě, ale věčné břímě. Není to lehké břímě, ale veliké břímě. Není to soužení, ale sláva. Nelze to s ničím srovnávat. „Co oko nevidělo, co ucho neslyšelo, co člověku nikdy ani na mysl nepřišlo, to Bůh připravil těm, kdo jej milují“ (1. Korintským 2:9).

A nejde jen o to, že soužení předchází slávě; soužení ke slávě přímo napomáhá. Je zde tedy skutečná příčinná souvislost mezi tím, jak snášíme těžkosti nyní a jak se budeme moci těšit z Boží slávy v nadcházejícím věku. Nepřijde vniveč ani jediná chvíle, kdy jsme v bolestech projevovali trpělivost. Neochabuji…, PROTOŽE všechna má soužení vlastně působí „nesmírně veliké břímě věčné slávy“.

4. Neviditelná nadcházející věčná sláva

Pavel neochabuje, PROTOŽE se zaměřuje na věci neviditelné, věčné, na nadcházející slávu.

Verš 18: „Nehledíme na věci viditelné, ale na neviditelné; neboť viditelné věci jsou dočasné, neviditelné však věčné.“ Bůh by nám mohl nabídnout veškerou slávu celého vesmíru, abychom neochabovali a aby nás den za dnem obnovoval, ale pokud se na takovou slávu nikdy nezahledíme, nebude nám to k ničemu.

Boží velkolepé pozvání

Vlastně právě to Bůh dělá právě nyní, při tomto kázání. Tato pasáž je velkolepým Božím pozváním nám všem, abychom se zahleděli na všechny důvody, proč nemáme ochabovat, proč nemáme klesat na mysli – na všechny důvody, proč můžeme být den za dnem obnovováni.

  • Pohleďte! Ve vašich slabostech se zjevuje moc Boží a život jeho Syna.
  • Pohleďte! Skrze vaše soužení proudí Ježíšův život do života dalších lidí.
  • Pohleďte! Bůh vás posiluje ve vašich souženích a nenechá vás padnout.
  • Pohleďte! Vaše soužení nebudou mít poslední slovo. Vstanete z mrtvých s Ježíšem a s Boží církví a navždy budete žít v radosti.
  • Pohleďte! Vaše soužení trvá jen na chvilku, je jen krátké. Jde pouze o nynější soužení. V nadcházejícím věku už nebude.
  • Pohleďte! Vaše soužení jsou lehká. Ve srovnání s nadcházejícími potěšeními nejsou ničím.
  • Pohleďte! Tato soužení vám působí nesmírně veliké břímě věčné slávy, které nelze s ničím srovnávat.

Tak tedy POHLEĎTE! Zahleďte se! Rozjímejte! Přemítejte o těchto skutečnostech! Věřte tomu, co Bůh říká. A neochabnete, nebudete klesat na mysli, ale váš vnitřní člověk bude den za dnem obnovován.

 

Biblické citace: Pokud není uvedeno jinak, jsou biblické citace uvedeny z „Českého studijního překladu“.

©2014 Desiring God Foundation. Used by Permission.

Permissions: You are permitted and encouraged to reproduce and distribute this material in its entirety or in unaltered excerpts, as long as you do not charge a fee. For Internet posting, please use only unaltered excerpts (not the content in its entirety) and provide a hyperlink to this page. Any exceptions to the above must be approved by Desiring God.

Please include the following statement on any distributed copy: By John Piper. ©2014 Desiring God Foundation. Website: desiringGod.org